Jak se Uktaš potkal s Nassurem Kniha · Sběratelné kusy

Starý král Urduku umíral. Měl tři syny, samé udatné válečníky, kteří byli způsobilí stát se dědicem svého otce. A tak král všem třem nařídil, aby se vydali do světa a ustáli zkoušky osudu.

Dva starší synové odešli na západ, kde byla další velká města a spousta příležitostí k dobrodružství. Ten nejmladší – Uktaš – odcestoval na východ, do spálené země bez života. Bratři se mu posmívali a byli si jistí, že už ho nikdy nespatří, ale Uktaš trval na svém.

Ve spálené zemi prožil spoustu dobrodružství a víc než jednou ho ryzí štěstí zachránilo před jistou smrtí. Pak se setkal s Nassurem, stříbrným hadím bohem. „Ty se mě nebojíš?“ zeptal se překvapeně Nassur. „Bojím,“ přikývl Uktaš, „ale ještě nikdy jsem neviděl nic tak krásného, jako je tvá stříbrná kůže. Proto jsem strach hodil za hlavu.“

Nassura však tato odpověď neohromila. Pozřel Uktaše, odplazil se mezi kameny a tam svou stříbrnou kůži svlékl.

O několik let později se Uktašovi bratři, přičemž jeden už byl králem Urduku, vydali na východ Uktaše hledat. Nenašli ho, ale narazili na bohatou stříbrnou žílu, která byla kdysi Nassurovou kůží. Začali ji těžit a díky tomuto objevu byl Urduk ještě bohatší a požíval větší ochrany proti vrakhirům.