Skenderovy hříchy Kniha · Sběratelné kusy

Ze všech krutovládců a hlupáků, kteří vládli údolí Sangora v minulosti, byl Skender Dragosti bezpochyby tím nejhorším. Pranic nedbal na nás, své poddané. Zajímaly ho jen způsoby, jak nás vykořisťovat, jako bychom byli pouhé nástroje. A když jsme se opovážili mu vzepřít, co udělal? Vykrvácel nás k smrti na Krahujčí skále, což bylo krveprolití násilnější a odpudivější než samotný mor.

Věděli jste však o tom, že než kňaz Brencis svrhl Skendera z trůnu, pokusil se o mírové řešení? Chtěl umožnit Skenderovi a veškeré šlechtě uprchnout z údolí Sangora bez újmy. Měl toliko jedinou podmínku: že zde zanechají veškeré své jmění, aby ho kňaz Brencis mohl přerozdělit lidu. Skender samozřejmě odmítl. Tvrdě bojoval za svůj poklad, tvrději, než by bojoval za svou rodinu, svou víru či své poddané. A proto musel zemřít: kvůli své krátkozrakosti.

Takové je naše požehnání, že máme vládce, jako je Brencis, jehož život se nečítá na desítky, nýbrž stovky a stovky let. Kňaz, který dokáže prohlédnout pokušení světského majetku a malicherných rozmíšek šlechticů. Kňaz Brencis to už vše viděl. Všechno to zažil. A už proto ztělesňuje moudrost celého rodu vladařů. Rodu deset století starého. Není zkrátka žádného barona, vévody ni krále, který by se mu dokázal vyrovnat.

Sláva kňazu Brencisovi!