Mnoholičné neplechy Lišáka Reynarda Kniha · Sběratelné kusy

Jednoho večera v lesích Lišák Reynard potkal Jezevce Grimbarda, Osla Baldwina a Zajíce Kywarda. Všichni nesli vidle, kosy a louče.

„Vyrážíte s někým bojovat?“ otázal se Reynard.

„Zrovna jsme ti to chtěli říct!“ zvolal Grimbard. „Dnes jsme potkali člověka! Měl na sobě kápi, tvář měl zahalenou a říkal si Man-umýt!“

Reynard se zasmál, ale nic neříkal.

„Řekl nám, že musíme zabít našeho krále Lva!“ zapištěl Baldwin.

„Slíbil nám, že už nikdy nebudeme hladovět,“ pravil Grimbard.

„A že už se nikdy nebudeme muset ničeho bát!“ dodal Kyward.

„Ó, a vy teď hladovíte? Bojíte se něčeho?“ usmál se opět Reynard.

„No, když se nad tím zamyslím... ne,“ odvětil Baldwin. „Za našeho krále se nám žije dobře. Ale ten člověk byl velmi přesvědčivý, abys věděl.“

A pak si Reynard nasadil kápi, zahalil si tvář kusem látky a zařval: „Musíte zabít Lva! Kvůli mému prospěchu! Teď chci být králem já! A slíbím vám modré z nebe, když tu špinavou práci odvedete za mě!“ Načež se pobaveně zasmál vlastnímu vtipu.

„To byla celou tu dobu tvoje neplecha?“ naježil se Baldwin.

„Máte štěstí, že tomu tak je! Opravdu byste vtrhli na králův hrad jen proto, že vás vyburcoval nějaký podvodník?!“

„Máš pravdu,“ řekl zahanbeně Grimbard. „Měli bychom vidle a kosy používat na polích, ne jimi prolévat krev.“

„A měli byste nejdřív myslet, než uvěříte každé bohapusté lži, kterou uslyšíte!“ usmál se Reynard.

Všichni jeho přátelé souhlasili. Zanechali bláhových myšlenek na vzpouru proti svému dobrému králi a žili šťastně až navěky.