Ošklivý anděl Kniha · Sběratelné kusy

Kdysi dávno žil na okraji vesnice jedna vdova. Její manžel odešel do války a nikdy se nevrátil, a tak její nitro vykotlal žal.

Jednoho jara našla na kraji lesa dítě – rohaté, s drsnou kůží, tváří víc kozí než lidskou. Vesničané křičeli, aby ho utopila dřív, než na ně přivolá neštěstí.

Vdova však prchla do lesů a tvora svírala v náruči.

Roky plynuly. Jednoho dne se starý předák vesnice zatoulal hluboko mezi stromy a narazil na mýtinu. Tam stál křivý dům s malou zahrádkou. Vdova byla stále naživu, starší, leč neshrbená. Po jejím boku stálo ono dítě, nyní zcela vzrostlé a obludné – třikrát větší než ta nebohá žena –, ale zdánlivě něžné.

Když vdova předáka spatřila, vyděsila se. Postavila se před své dítě a pravila: „Nech nás být, já tě prosím. Celé ty roky jsme se od vás a vašich dětí drželi pryč. A budeme to dělat i nadále.“

Přestože měla tvář vrásčitou stářím, její oči zářily jasněji než kdy dřív. Vrátil se do nich život – mír, klid a možná i štěstí.

Předák přikývl a obrátil své kroky – nic neviděl, nic neříkal.

Některé věci je lepší nechat tichu.