Výzkum bojara Bakira Papír · Dokumenty k úkolům

Tentokrát nám bojar Bakir nařídil vyzkoušet skafismus, který popisuje Plútarchův „Životopis Artaxerxův“. Postup byl následující:

Na jezeře jsme připravili dvě loďky upravené tak, aby k sobě přiléhaly, s vyřezanými patřičnými otvory pro vězňovy končetiny. Do spodního plavidla jsme položili jednoho ze zajatých vzbouřenců, pak jsme ho přiklopili druhou loďkou a přivřeli čluny tak, aby mu z nich trčela hlava, ruce a nohy – jako rakev, která je na něj příliš malá.

Přesně podle Plútarchova popisu jsme vězně donutili pít směs mléka a medu, dokud se téměř nezačal dávit, pak jsme mu obličej, ruce a nohy stejnou směsí pomazali. Vystavili jsme ho slunci, takže ho brzy obklopily mouchy, vosy a včely, které ho začaly bodat a ohlodávat. Časem se z té odporné špíny měla zrodit další plazivá havěť, přilákaná puchem a rozkladem. Smrt podle popisu měla mít velmi dlouhá a příšerná, jelikož uhníval zaživa, byv požírán zvenčí i zevnitř. Jenže za ty tři dny, kdy jsme vězně pozorovali, akorát upadal do bezvědomí z horka a vyčerpání.

Když se bojar Bakir přišel podívat na výsledky, nazval Plútarcha „zatraceným lhářem“ a skafismus odmítl jako „příliš pomalý a příšerně nudný“. Pak nám nařídil loďky i s vězněm potopit.

Nyní mluví o tom, že chce vyzkoušet postup jménem „krvavý orel“.