Lékařský deník doktora Simeona Kniha · Dokumenty k úkolům

(...)

Jsem rád, že se Ivo rozhodl obrátit se na mě, než aby o pomoc požádal nějakou „moudrou“ ženu. Je znepokojivé, kolik lidí stále spoléhá na pomatené rady nějaké staré babizny, než aby se zeptali učeného lékaře!

Naštěstí pro mladou Elinu je její otec chytřejší než většina. Když si Ivo vyžádal mé služby, okamžitě jsem odešel z města a vydal se na jih na jejich statek. Můj příchod byl opravdu příhodný: dívčiny příznaky byly okamžitě znatelné. Házela sebou, slintala. Její otec měl sotva sílu udržet ji na zemi.

Padoucnice. Docela vzácný neduh, ale dá se snadno zvládnout, pokud se pacientovi podávají uklidňující výluhy. Elina se těchto záchvatů nikdy zcela nezbaví, ale díky mým radám se je alespoň naučí lépe očekávat.

Její rodiče byli opravdu vděční. Pozvali mě na večeři, chovali se ke mně jako k čestnému hostovi. Ačkoliv nepatřím k těm, kteří by se bratříčkovali s pacienty, Ivo a jeho rodina se ukázali jako okouzlující a štědří lidé. Ano, musím připustit, že jsem si to docela užíval.