Ozvěny ztichlých zvonů Hlavní úkol · 1. dějství

Anka mi řekla, abych ji vyhledal ve staré krčmě u svaté Tyny. Odtamtud půjdeme do kláštera spolu.

Ta mlha – není přirozená, to je jisté. Měli bychom se cestou ke svaté Tyně držet u sebe a hlídat si navzájem záda.

Během cesty tou bezbožnou mlhou jsme narazili na čerstvou mrtvolu. Možná bude dobrý nápad ji pořádně ohledat – a zjistit, jaké nebezpečí zde číhá.

Podařilo se nám dostat se ke svaté Tyně – a překvapilo nás, že jsme zevnitř slyšeli hlasy. Co se to děje? Musíme otevřít brány a zjistit to.

Ta jeptiška – je mrtvá, ale přesto po nás šla. Jak je to vůbec možné? Musíme se na ni pořádně podívat, snad něco zjistíme.

Ukázalo se, že je celý klášter zamořený nemrtvými jeptiškami. Podařilo se nám bezpečně ukrýt v budově refektáře – ale co teď? Anka navrhla, abychom si klášter pořádně prohlédli z ochozu, než se rozhodneme, co budeme dělat dál.

Ta mlha – není přirozená, to je jisté. Měli bychom se cestou ke svaté Tyně držet u sebe a hlídat si navzájem záda.

Ty knihy jsou někde v knihovně – do které se Anka nemůže dostat, když se tu potulují všechny ty nemrtvé jeptišky.

Jestli to chápu správně, klášterní zvony dávaly jeptiškám vědět, co mají dělat. Zajímalo by mě, jestli toho můžu nějak využít.

Podařilo se mi uvolnit cestu do knihovny – musím říct Ance, že můžeme jít.

Ty zapovězené svazky jsou ukryté za policí. Tak ji odsuneme.

Někdo ty zakázané knihy sebral – a odnesl je dolu do katakomb. Ačkoliv se mi to ani trochu nelíbí, musíme se tam dostat.

Po celém klášteře je spousta zavřených dveří. Ale určitě dokážu najít ty správné klíče.

V klášteře byl správce a ten měl svůj přístřešek. Vsadím se, že tam najdu nějaké klíče.

Víme, že někdo ty zakázané knihy odnesl do katakomb. Musíme je najít.

Podařilo se mi uvolnit cestu do knihovny – musím říct Ance, že můžeme jít.

Anka tenhle klášter zná jako své boty. Nechám se vést.

Přepadla nás jeptiška, která není živá ani tak docela mrtvá. Musím ji srazit k zemi tak či tak.

Teď už víme, kdo tu kletbu na klášter seslal – byla to Ančina stará kamarádka Leonika. Jenže s tou už není možné mluvit. Musím ji zabít dřív, než zabije ona nás.

Jsem v té krčmě – ale Anka tady ještě není. Můžu na ni počkat, nebo se vrátit někdy později.

Z komína ošetřovny se kouří. Takže tam někdo je – někdo, kdo má stále všech pět pohromadě.

Copak je asi ve zvonici – kromě zvonů? Je jen jedna možnost, jak to zjistit.

Kaple bývala srdcem kláštera – jestli jsou tu nějaké stopy ohledně toho, co se stalo, určitě je najdu právě tam.

Co jsem to slyšel z ošetřovny – hlasy? Měl bych se podívat, kdo je uvnitř.

Leonika je mrtvá – jak se ukázalo, to ona byla strůjcem zla, které postihlo svatou Tynu. Anka teď pročítá její knihy. Měl bych se tu porozhlédnout a říct Ance, až budu připravený.

Zdá se, že jeptišky měly nějaké pokyny ohledně znamení, které jim dávaly klášterní zvony. Mohl bych je najít v ložnici.